|
K hudbě mám vztah už odmala.
Kdysi jsem dostal dětské piáno, které mělo nahoře takové různobarevné plíšky, na
které šlo hrát paličkami jako na xylofon. Co rámusu jsem s tím dokázal nadělat!
Naštěstí, podobně jako u jiných hraček, životnost tohoto zařízení nebyla dlouhá.
Já jsem se ale nevzdal. Jenže jsem si musel pár let počkat. Znovu mne k hudbě,
stejně jako k mašinkám, přivedl můj kamarád Honza Dvořák. To už jsem byl na
střední škole. On dostal kytaru a začal se na ní učit. Já žádnou neměl, ale můj
kamarád ze školy měl dvě, tak jsem si jednu půjčil. Byla dětská, takže se na ní
prstíky skoro nevešly, měla trochu ohnutý krk, ale byla to KYTARA. Svojí první
vlastní kytaru jsem dostal ještě téhož roku k vánocům. To se psal rok 1989. Od
té doby do toho buším jako zběsilý. Jsou lidé, kteří mají talent, jsou lidé,
kteří ho sice nemají, ale dokáží si to vydřít, mají trpělivost. Co zbývá nám,
bez talentu a trpělivosti? Spoléhat na to, že bude okolí tolerantní. A tady si
myslím, že mám štěstí. Ke kytaře časem přibyla basa, dokonce jsem pár let (1996
- 2000) působil v osadní kapele S.O.B.Ú. (Spojené osady březského údolí). To byla
moc dobrá zkušenost, ale z časových důvodů už to stíhat nešlo. Takže teď se
producíruji pouze na společenských večerech v loděnici.
Co se pasivního poslechu muziky,
vždycky jsem tíhnul spíš k přírodě, nevyhledával jsem diskotéky a podobná
zařízení (i když pár hříchů v podobě zakoupení LP Holky z naší školky za sebou
mám), takže jsem podvědomě tíhnul i k písničkám, které se hrály u ohňů. Nevěděl
jsem nic o jejich autorech, neznal jsem Nohavicu, Žalmana, cosi jsem zaslechl o
Brontosaurech, ale to bylo tak všechno. V revolučních dnech roku 1989 se v Praze
konal Folk a Country festival, bylo to celkem pět koncertů, to bylo mé první
setkání s folkem a příbuznými žánry na koncertě. Od té doby jsem koncerty
navštěvoval často, později jsem začal jezdit i na festivaly. Některé navštěvuji
od prvních ročníků až dosud (Okolo Třeboně, Muzika). Párkrát jsem byl i ve
Svojšicích a na Zahradě, ale v poslední době tíhnu spíš k těm menším.
Na této stránce bych rád přivítal
všechny, kdo mají k tomuto žánru blízko a pokusím se přinášet aktuální informace
o koncertech a festivalech. V levé části jsou umístěny odkazy na stránky
jednotlivých kapel a muzikantů.
Jirka Jareš
|