Rozcestník

Odkazy

Diskusní fórum na stránkách ČD

Diskuse na serveru K-report

Zubrnická muzeální železnice

Sto let zubačky

Ani nevím, od kdy se datuje můj kladný vztah ke všemu, co jezdí po kolejích. Kupodivu to nebyl dětský elektrický vláček, který mne přivedl k vlakům opravdovým. Pamatuji si pouze, že mým oblíbeným cílem vycházek byl patník u odstavného nádraží v Michli, kde jsem celé hodiny pozoroval, jak okolo projíždějí vlaky do mycí linky a zase zprátky. Později jsem s dědou a babičkou jezdil pravidelně na výlety do Vraného nad Vltavou. Teprve poté jsem dostal svůj první elektrický vláček, ale to už je jiná historie.

Dnešní obrázek železnice u veřejnosti je značně negativní, pod pojmem vlak si lidé představí bezdomovce na nádraží, zpoždění, špínu a nerudné průvodčí. Stačí ale přejet hranice směrem na západ a zjistíte, že tomu tak být nemusí a že železnice může fungovat i bez těchto neřestí. A že v civilizovaných zemích, kde si uvědomují, jaké problémy přináší znečištěné ovzduší, zacpané ulice a dopravní nehody, zažívá železniční doprava svoje znovuzrození.

Není mým cílem přesvědčit vás, abyste auto, bez kterého si nedokážete představit ani svojí cestu za roh do trafiky pro noviny, hodili ze skály a jezdili vlakem. Ale někdy to určitě zkuste. Zjistíte, že dobu, kterou jinak musíte věnovat řízení, lze využít i jinak, třeba čtením, pozorováním okolí nebo soutěžit s přáteli v jídelním voze, kdo z vás dřív propije cenu jízdenky. Takže, šťastnou cestu!

Aktuality

18.6.2003  dorazil do ČR z Itálie první rychlovlak typu Pendolíno pro ČD. Tento vlak může jet rychlostí až 230 km/h, navíc má naklápěcí skříň, což umožňuje projíždění oblouků vyšší rychlostí. Odborníci mne poučili, že to není z důvodu nebezpečí vykolejení, ale aby cestující cestu lépe snášeli a nepoblinkali se. Převoz vlaku se zkomplikoval v Linci, kde došlo k utržení spřáhla a nabourání jednoho z čel. Nicméně vlak má být veřejnosti představen 24.6. v 10 hodin na hlavním nádraží, poté se odebere ke zkouškám na okruh do Velimi a v průběhu příštího roku by se všech sedm objednaných jednotek mělo dostat do pravidelného provozu. Nasazeny by měly být na EC vlaky z Vídně do Berlína, ale není zatím jisté, zda DB (Deutsche Bahn) vysloví s tímto nasazením souhlas. 

Víte, že ...

...v České republice je celkem 9 523 km železničních tratí, z toho pouze 2 893 km elektrifikovaných, zbytek tratí je obsluhován tzv. nezávislou trakcí. Elektrifikované tratě jsou většinou tratě hlavní, ale pokud byste si mysleli, že například z Děčína může jakákoliv elektrická lokomotiva dojet do Břeclavi, tak vás musím zklamat. Historicky se na našem území vyvinuly dva dominantní napájecí systémy. První, který pokrývá území severní a východní část republiky, je napájen 3kV stejnosměrnými, zatímco jižní a západní část území je napájena 25kV / 50 Hz střídavými. Aby to nebylo tak jednoduché, dvě tratě (Tábor - Bechyně a Rybník - Lipno) jsou napájeny systémem 1,5kV stejnosměrným. Obě soustavy se stýkají na několika místech, někdy ve stanici (např. Kutná Hora), někdy na širé trati. Pro oba systémy existují lokomotivy, některé zvládnou i oba systémy. Pozná se to podle barvy nátěru, lokomotivy na systém 3kV ss jsou zelené, na 25 Kv / 50 Hz červené a na oba systémy modré. Kupodivu, přelakováním zelené nebo červené lokomotivy na modro dvousystémovou lokomotivu nezískáme. Ještě složitější je to při jízdě do zahraničí, Německo a Rakousko je elektrifikováno systémem 15 kV 16,7 Hz, Polsko 3kV ss a Slovensko je na tom stejně jako my, tj. sever "zelený", jih "červený". Výše uvedené Pendolíno zvládne oba naše systémy plus německý a rakouský, ve světě již běžně jezdí i lokomotivy čtyřsystémové. Pochopitelně by bylo ideální zvolit jeden systém a všechny tratě pro něj přizpůsobit (auto také jede po silnicích stejně v Rakousku jako v Portugalsku či Bulharsku), nicméně vyžádalo by si to nepředstavitelně vysoké investice. 

...České dráhy vás zavezou do zahraničí, aniž byste potřebovali cestovní pas? Dvě jejich tratě totiž procházejí územím cizího státu. První z nich je trať 292, která mezi stanicemi Mikulovice a Jindřichov ve Slezsku prochází Polskem, přesněji stanicí Glucholazy. Zde vlak dokonce zastaví, neboť zde vykonává úvrať (změnu směru jízdy). Bohužel, výstup a nástup cestujících není dosud možný. Druhá trať je ještě zajímavější, mezi stanicí Hrádek nad Nisou a Varnsdorf totiž prochází trať 089 územím hned dvou států. Nejprve vede přes polskou obec Porajów, překoná polsko - německou hranici a prochází saským městem Zittau. Na rozdíl od Glucholaz zde, pochopitelně po celní a pasové prohlídce na nástupišti, můžete normálně vystoupit nebo nastoupit, jízdenky do a ze stanice Zittau se prodávají za běžný vnitrostátní tarif. Stanice Zittau je zajímavá tím, že se zde potkávají vlaky hned pěti dopravců, kromě ČD a DB jsou to společnosti SBE (v níž má podíl i Česká severní dráha a jejíž vlaky, bohužel dosud bez zastavení, projíždějí stanicí Varnsdorf) a další dvě soukromé společnosti.

... v České republice působí kromě Českých Drah i několik soukromých železničních dopravců, a to i v osobní dopravě? Na jihu Čech v okolí Jindřichova Hradce jsou to Jindřichohradecké místní dráhy, které provozují dvě úzkorozchodné železnice z tohoto města vycházející, první do Nové Bystřice na hranici s Rakouskem, druhou do Obrataně. Další dvě tratě provozuje společnost Viamont, a to krušnohorskou trať Sokolov - Kraslice a krkonošskou Trutnov - Svoboda nad Úpou. Poslední dvě trati naleznete v Jeseníkách. Jedná se o trati, které v roce 1997 z větší části zničila povodeň a ČD je opravit již nechtěly. Jedná se o trať Šumperk - Kouty nad Desnou s odbočkou Petrov nad Desnou - Sobotín, kterou provozuje pro Sdružení obcí údolí Desné společnost Connex Moravia a Milotice nad Opavou - Vrbno pod Pradědem, kterou provozuje OKD Doprava. V roce 1998 ještě krátce existovala Jizerská Dráha, které provozovala trati v okolí Tanvaldu a dokonce chtěla obnovit provoz v úseku Harrachov - Szklarska Poreba, ale tyto trati převzaly zpět ČD.